bránit I nedok. (bráňit, bráňiť, braňič, bruňic’, bruňič )
1 cúz hájit, chránit, ochraňovat: vzal šandu a Mařku mláťil, kam jen trefil, aš ňi máma začala bráňiť Paseky nad Jizerou SM (Sklenařice); bráňila na mámu Úlibice JC; Broček na mňe bráňí Lužany JC; čy lude, se zdało, že ho zatłuču tu! Mušeł ho četňig braňič Březová OP; jag ludz’e słyšeli takovy lament, hnet se zbjehli a braňili starku Staré Město FM; bráňit na ňekoho Svojek SM; bruňič Jablunkov FM; ▲ ach, drúšky, miłé drúženky, braňte mje mojéj hłav’enky Branky VS – část písně 2 cúz překážet, nedovolovat, zabraňovat: starí mu bráňej v lásce Karlovice SM (Svatoňovice); hdo mi múže bráňit, abich já nechoďil, kam chci! Chodov DO; to se dvá chťeli, ne, a voňi ňim bráňili, roďiče ňim bráňili Stachy PT; mužó si vzit, co chcó, já ňim nebráňim Cholina OL; tata jí bráňíł prodat ten vinohrat Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; bráňili Rosce, abi si vzała Ščepána Blatnička HO; on choďíł dłúho za ňú, víte, za tú, jako ďefčicú, a oňi mu bráňili hrozňe, toš sa utopíł Brumov-Bylnice ZL (Bylnice); bráňili mu, aby sy tú vdovu nebráł Kelč VS; lude s chałupy mu pravjeli, že by mu ňebroňili Staré Hamry FM; jau c’i ňe bruňim, jak se zrob’iš, tag budz’ež m’ec’ Baborów POLSKO; bráňit Kostelany nad Moravou UH; bruňič Jablunkov FM; ▲ s pravej strany hája, šohaj se k nám dává, ešče u náz nebyl, už ma zaňho braňija Uherskohradišťsko – část písně 3 slovně odporovat, odmlouvat: braňit Vysoká nad Labem HK
● Prajzu fšude, až Buh bráňí Rovensko pod Troskami – mnoho; línej, až Buh bráňi Nymburk – velmi líný
Ši