bezruký II m. (bezrukej, bezrukij)
▲ člověk nemající ruku nebo ruce: beznohij na vrbu leze, bezrukij tám na ňih hází Chodsko – část říkadla
● bezrukej zavírá Hostivice PZ – průvan
Hb

bezruký I adj. (bezrukej)
nemající ruku nebo ruce: von diš je bezrukej, tak se múže sám ťeško umejt Kladno KL; je bezrukej Havlíčkův Brod HB; bezrukej Nová Paka JC, Nemyslovice MB, Kostelany nad Moravou UH
● diť sem jako bezruká Vysoké Mýto UO, su přy tej prácy jag bezruká Kelečsko – nešikovná
PSJČ; SSJČ; SPJČ (BEZRUKÝ)
Hb