bílé n. (bílé, b’íłé, biłe, bílí, bili)
1 odrůda vinné révy s bílými hrozny: bílího a červeního, to tadi pjestovali, říkali temu muškatel Starovičky BV 2 bílá zevní vrstva oka, bělmo: ďíváł sa na mňa enem tým b’íłým Valašsko 3 oční hlen: bílí ve vočích Sulislav TC; bílí v očích Sněžné ZR (Krátká)
● ďívá se bílím Horní Paseka HB, samym biłym hleďeł Příbor NJ – zle, nepěkně; zavalovad bili v očích Radslavice VY – zdvižením pohledu vzhůru přehnaně projevovat cit
SSJČ
Ko