brumla I m., f. (brumla, brmla)
část. čes, střm expr. kdo je nevrlý, mrzutý: táta pré nesce, abech šla k muzice. – To viš, von je staré brumla Nové Syrovice TR; s takovó brumló žit pot jednó střechó bech nescela Láz TR; ten muj je hrozné brmla Lipová PV (Hrochov); brumla Zlonice KL
PSJČ; SSJČ
Ir

brumle f. (brumla, bromla, brmle, brmla, brumbla)
1 též plt. mor, slez druh lidového hudebního nástroje: von hmi hrád leda na brmle Protivanov PV; nenatahuj t brmle Malé Hradisko PV; brmle Vanovice BK; brumle Vlkoš HO, Hodslavice NJ; brumla Frenštát pod Radhoštěm NJ, Ostrava OV (Hošťálkovice); brumbla Ostrava OV (Hrabová), Frýdlant nad Ostravicí FM 2 rozzlobená, nadutá tvář: brmle Vanovice BK 3 expr. opuchlý, oteklý ret: ta má t brmle Litovelsko; brmle Vanovice BK
● máš peščóre jag bromle Žďár BK – opuchlé, oteklé rty
PSJČ; SSJČ
Ir