cop m. (cop, cup)
1 čes, mor pletenec vlasů: no Máňičko, ti máž dva copi a h ňich mašle, no to seš fešanda Radčice JN; dnes viďet copi, to je náhoda Lípa nad Orlicí RK; ta mňela copi dlouhí aš po kolena Dobruška RK; plete si vlasi do copu Vysoké Mýto UO; to sou copi! Louny LN; plete si copi Čáslav KH; ďelám naší holce copi Stachy PT; zapleť si do copu Dobronice u Bechyně TA; kolkpag máž na tem copje šňurek? Litovelsko; já sem mjea cupi Lanžhot BV; u nás sa ďefčátkúm robí dva cupi Žítková UH; ona m’eła véliké copy takové Sehradice ZL; slečny v mjesťe nosijou copy a my lelejky Kelečsko; uplíst vlasi do copu Rožďalovice NB; zaplect vlasi f cop Manětín PM; cop Kardašova Řečice JH, Sněžné ZR (Krátká); vlas do copa Lipová PV (Seč) 2 přežitek, zpátečnictví, zaostalost: to je takovej starej cop, že se nesmí ovoce pabjerovat Nemyslovice MB
● cop jako cep Humpolec PE – silný; mňela cop jak miší vocásek Plzeň PM – tenký
→  cůpek m. (cúpek, copek) dem. k 1: tetka Barka, že už bila stará a mňela málo wlasu, česala si pot šátek takowej malej jen cúpek Radčice JN; copek se ukruc’i enem z jedneho prameňa a šňurky a nos’iły ho vydate pot kaptur Ostrava OV (Polanka nad Odrou); cúpek Rožmitál pod Třemšínem PB (Starý Rožmitál), Soběslav TA   copánek m. (copánek, cupánek) dem. k 1: plete ji copánki Jasenná NA; ďeťi si splítali copánek Nemyslovice MB; gdo ťi plete copánki, sama? Vranov BN (Bezděkov); ta má copánki! Přeštice PM; ti máž heskej cupánek, a jak ťi pasuje Dolní Třebonín CK; plete si copánki Chýnov TA; gdo ťi, Nanuško, hupletl takovi pjekni cupánke? Nové Syrovice TR; copánki z vlasú Karlovice SM (Svatoňovice); copánki splízd do šajtlí pod vospánek nebo vínek Mrákov DO
PSJČ; SSJČ; ČJA 1, 37 (cop)
Př