čída f. (čída, čida, čýda, čúda, čuda)
1 sev. vm, část. slez pořadí, řada: žebráci choďili po číďe od domu g domu Pozlovice ZL; až na ťa přyjde čýda Jasenná ZL; už je na m’e čýda Liptál VS; žaden ňevi, gdy na ňeho přiďe čida Frenštát pod Radhoštěm NJ; počkej, až na tebe přijdz’e čida Palkovice FM; robje se vela ňechc’eło s c’epłeho pelecha, ale co było dz’ełac’, dyš přišla čida na ňu Metylovice FM; čýda Valašsko 2 střídavá pracovní výpomoc obecnímu pastýři: choďívali s pastýřem na čídu do lesa Zlín ZL; čuda Osvětimany UH; čúda Valašsko 3 stádo koní na pastvě: gde je tá čída? Kroměřížsko; čída Hluchov PV 4 rozpočítadlo: čýda Valašsko
PSJČ
Km