čídit nedok. (číďit, čýďit, čiďiť, čýďiť)
1 zejm. sev. vm nahrazovat jiným téhož druhu, střídat: že ih biło vjedz v łuďe, mohli sa číďit, toš sa v młáceňí číďili Brumov-Bylnice ZL (Brumov); tá ty šaty číďí! Pozlovice ZL; mosýme sa čýďit, gdyž je náz máło v dom’e Zlín ZL (Želechovice nad Dřevnicí); dycky sa čýďili, kerý má oprav’ať sv’eťidło Jasenná ZL; pusťíł sa do tanca a uš čýďił ďefčyce jednu po druhéj Halenkov VS; budete sa f tem čýďiť Vsetín VS; čydú sa Valašsko; číďit Uherskohradišťsko; čiďiť Frenštátsko 2 sev. vm rozpočítávat se před započetím hry: toš chłapcy, že sa budú hráď zaz na mžýkanú, no a uš sa čýďili Jasenná ZL; čýďiť sa Valašsko 3 sev. vm třídit: číďím čisté a zaseďené vajca Podhradí ZL; čýďiť Valašsko 4 dělit: číďit Uherskohradišťsko
Km