SNČJ
čapět nedok. (čapjet, čapjeť, čap’eť, čapječ, čapjec’, čap’ec’), čapit I nedok. (čapiť), čapjat nedok. (čapjat, čopjat)
1 střm, vm, slez dřepět: při téj búřce sem čapjéł za kupkú Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; čapjet Prostějov PV, Kroměřížsko, Ostrožská Nová Ves UH (Chylice); čapjeť Bernartice nad Odrou NJ; čap’eť Valašsko; čapječ Opava OP; čapjec’ Ostrava OV (Hrabová) 2 vm, slez expr. dlouho se někde zdržovat; zůstávat: Francek čapjél ve stodoli Slavkovsko-Bučovicko; mosíš furt f té hospoďe čapjet? Velké Bílovice BV; čapí doma, aňi mezi luďí nejide Velká nad Veličkou HO; ta moha čapjad v baráku a nechoďid do svjeta Uherskohradišťsko; rači bich šła do błázinca a tam bich čapjeła, než muža pozbiła Vlachovice ZL; zase čap’éł desy v hospoďe Liptál VS; gde pořat čapiš, ty čapjeno? Frenštát pod Radhoštěm NJ; stary Najvarek čapił z Antoňinem v hospoďe, ale o fury se ňestarali Štramberk NJ; kaj zase čapi ta roba? Palkovice FM; čapjeť Milotice nad Bečvou PR; čap’eť Valašsko; čapjec’ Ostrava OV
● čapíš tu jag Job na hnoju Uherskohradišťsko – dlouho se zdržuješ, čapí jag na hňízďe Uherskohradišťsko – dlouho se zdržuje; Janeg został f tučkach čapjeť Frenštát pod Radhoštěm NJ – propadl v první třídě
PSJČ; SSJČ; ČJA 1, 31 (sedět na bobku)
Či