SNČJ
čapík m. (čapík, čapik)
1 expr. vytáhlý chlapec: čapik Slaný KL 2 rybn. rybář, který při výlovu dobírá zbytek ryb: čapíci dobírají plevelnou ribu po povelu hóří a broďí se v bahňe Dačicko
● von je jak čapik Slaný KL – rychle vyrostl
Či