čeřen m. (čeřen, čeren, čeřeň)
ryb. čtyřrohá rybářská síť upevněná na dlouhé tyči: uďál čeřen, chitali sme tam ribi na potoce Poniklá SM; chitali při velki voďe do čeřenu Lípa nad Orlicí RK; čeřen bil do štverce a mňel štiri ucha Přeštice PM; ribág drží čeřeň v ruce, broďí se s ňím ve voďe Strážnice HO; idem chytaď ryby do čeřeňa Kelečsko; chyta ryby do košyka, do čeřeňa Kravaře OP; chytał sem fčera ryby do čeřeňa Ostrava OV (Hrabová); čeřen Humpolec PE, Jindřichův Hradec JH; čeřeň Prostějov PV, Kostelany nad Moravou UH, Příbor NJ; čeren Uherskohradišťsko, Valašsko
PSJČ; SSJČ
Hb

čeřeň m. (čeřeň)
1 horský hřbet: čeřeň hory Valašsko 2 způsob pokládání šindelů na hromadu: šyndel złožený do čeřeňa, jak střecha f šároch, aby neležáł jeden na druhém a mohł opťúchnúť Valašsko; skłádať do čeřeňa Valašsko 3 přístroj na česání lnu: čeřeň Kelečsko
Hb