bouřka II f. (bouřka, bóřka, búřka, búrka)
čes, mor pánský tvrdý klobouk s vyztuženým oblým dýnkem; buřinka: koupila sem vám, ďedo, čepici, abiste nemusil choďit ch tí bouřce Vysoké nad Jizerou SM; bouřku mňel naraženou aš na uši Vranov BN; bel štrnázd dňi ve Znojmje, a huš přijel z bóřkó na hlavje Nové Syrovice TR; co to má na hlavje za búřku? Vracov HO; bouřka Volyně ST; bóřka Vanovice BK; búrka Blatnička HO
● nalíd bouřku Přeštice PM – rozplácnout nebo holí rozrazit tvrdý pánský klobouk
PSJČ; SSJČ
Ši