cosi I pron. (cosi, cose, cos, cosy, cośi, coši, cuse)
1 mor, slez neznámo co, něco: poráť, že hdos cos řiká, a néňi to pravda Vanovice BK; pořát mňe cos povidá Boskovicko; cos mňe vleťelo do voka Lipová PV (Seč); tož ňidz neďelá, cos tam f kulňičce ššňi Litovelsko; cose mo přejelo přez nos Prostějov PV; aha, pane, já mám cose! stř. Morava; neplač, cosi ťi kúpím Blatnička HO; cosi s tebe bude Uherskohradišťsko; ďecka, cosy sem vám kúpiła Vsetín VS (Rokytnice); musým sy u notářa ešče cosy obřýďiť Valašsko; cosy bych tag zlepnuł Frýdlant nad Ostravicí FM; tam go cośi přegnało Šenov FM; cuse Blanensko; ◘ enom slubujú gdesi cosi a pořáď ňic Uherskohradišťsko; ot súsetky donésł jakésy cosy Lhota u Vsetína VS; povídał hdesy cosy Kelečsko; než desy cosy, už były húsata na velkéj voďe Valašsko; vykładała, že ňema peňez a gďesy cosy Frenštát pod Radhoštěm NJ 2 malé množství, trocha: su o cosy v’ečý neš ty Liptál VS
● coši viši v lufče Jablunkov FM – blíží se nějaká událost, změna
PSJČ; SSJČ
Př