buvol m. (buvoł, bivol, bivoł, bivo)
1 silný, skotu příbuzný přežvýkavec: bivoł Blatnička HO; buvoł Kostelany nad Moravou UH; bivoł Štítina OP 2 mor, slez expr. hlupák: ti buvołe jeden! Kostelany nad Moravou UH; ten chab je takoví bivo Mistřice UH; ty sy kuz bivoła Kelečsko; bivol Vanovice BK, Rájec SU; bivoł Štítina OP
PSJČ; SSJČ
Ko