SNČJ
číman m. (číman, čiman, čyman, čimon)
1 expr. bystrý, chytrý člověk; vychytralý člověk: to je čiman, ten se s toho pjekňe vikejkloval! Vysoké nad Jizerou SM; šenkíř bil čiman na hlavu Lípa nad Orlicí RK; von bil, holečku, na todle číman Kladno KL; to je číman, na toho si jen tak nepřídou Hostivice PZ; ten číman mňe takle dobjech! Nemyslovice MB; takovej číman fšecko dokáže! Nová Ves u Chotěboře HB; toho hnet tag nedobjehneš, to je pjeknej číman Příbram PB; jó, to je číman, ten příde na šechno! Zlatá Koruna CK (Plešovice); bde to pjekné čiman Lipová PV (Hrochov); to je takové čiman, že se na každé zápaz dostane zadarmo Slavkovsko-Bučovicko; neboščýk, to był čyman, ten umjeł fšecko Kelečsko; čimon Zlosyň ME; číman Sušicko; čiman Velká nad Veličkou HO, Kostelany nad Moravou UH 2 expr. dobrý pracovník: je čiman Vysoké nad Jizerou SM; jak šy je čyman v roboče, tak čy pokoja ňedaju Ostrava OV (Hošťálkovice); číman Chýnov TA
→  čímanka f. (čimanka) přechýl. k 1: na to musí bejt čimanka Lípa nad Orlicí RK
PSJČ; SSJČ
Km