brčný adj. (brčnej, bərčnej)
svč rychlý, čilý; obratný: to musí miť člojeg bərční perka! Jilemnice SM; až budeš na mejch letech, nebudeš tag brčná jako teť Benecko SM (Horní Štěpanice); žebrák, jen gdiš je trochu brčnej, vichoďí si víc Benecko SM; ďúče brční Zásada JN; berčnej člojek Jilemnicko; brčnej Horní Branná SM
● lupikoval po səlňici jako bərčná kolčaka Vysoké nad Jizerou SM – rychle běžel;
Či