čarovat nedok. (čarovat, čarovať, čarovač, čarovac’, čarovać, čaruvat)
1 cúz provozovat kouzlení, kouzlit: řikali, diš ňekomu kráva utərhla mlíka, že ňim ňehdo čaruje Jablonec nad Jizerou SM (Maříkov); tule ve statku bila bába a vona nahatá na Velkej pátek tloukla másňicí a čarovala Jestřabí v Krkonoších SM; já umim tudleťim proutkem čarovat Úlibice JC; čarodejňice čarovala Poděbrady NB (Přední Lhota); sem hadač a umim taki čarovat Blata; čarodejňica pak čaruvala Újezd u Boskovic BK; tá baba kravám isťe čarovała Uherskohradišťsko; um’eli i čarovadź a złe duchy zařikovać Karviná KA (Fryštát); cygaňi čarujum i kradum Baborów POLSKO; čarovať Karlovice SM (Svatoňovice), Valašsko; čarovat Křivoklát RA, Ledeč nad Sázavou HB, Kostelany nad Moravou UH; čaruvat Mrákov DO; čarovač Opava OP, Jablunkov FM; ▲ strakoňickí zbrojováci, ti prej čarujou, ďelají tam mašinečki, co sami jedou Blata – část písně 2 expr. namlouvat se: Janeg z Mařku społu čaruju Frenštát pod Radhoštěm NJ 3 expr. podivně zacházet, kutit: co s ťim zas čaruješ, rozbiješ to Loužnice JN; čarovat Vnorovy HO 4 být vzhůru, když ostatní spí; vyrušovat: co ešče čarujež a neideš spať? Suchov HO 5 směňovat věci: čarovať Valašsko
→  čarúvat nedok. (čarúvat) nás. k 1: disi prí čarodeňice čarúvali Mistřice UH; čarúvat Blatnička HO
SSJČ; PSJČ
Či