cítět nedok. (ciťet, céťet, cýťeť, cyťeť, cyc’ec’, cyčeč), cítit nedok. (cíťit, ciťit, cejťit, céťit, céťət, cíťiť, cejťiť, cýťiť, cícic, cyc’ic’)
1 vnímat smysly a cúz čichem: já cejťila aš venku, že ňi uteklo mlíko Držkov JN; dovico se ťi zdá, já ňic necejťim Jilemnice SM; ňic necejťím, nemám čuch Vysoké Mýto UO; pes to cejťil Chleby BN; ňeco tu smrďí, necejťíte ňic? Stachy PT; já nemúžu cíťit, jak to smrďí, ta fajfka Hrachoviště JH; cejťiť Paseky nad Jizerou SM; ciťet Oslnovice ZN, Nové Syrovice TR; céťit Hodov TR; céťet Morašice ZN; cýťiť Kelečsko; cýťeť Hodslavice NJ; cyc’ec’ Petřvald NJ; cyťeť Kozlovice FM b zejm. svč sluchem: já cejťila, že za mnou ňedo de, ale bála sem se votočiť Pěnčín JN (Bratříkov); cejťil sem, jak poťichu vodemiká Loužnice JN; holki cejťili, dóle že je rámus Zásada JN; cejťim, jak ňegdo škihlá asi vo štiri brázdi dál hlavičku zelí Vysoké nad Jizerou SM; ten necejťí zvoňiť Jilemnice SM; necejťím ňihde ťukáňi Poniklá SM; za malou chvíli cejťil ňaukot a šťekot Benecko SM; necejťila sem, že prší Škrdlovice ZR 2 cúz mít tělesné pocity něčeho: žaludek cejťím aš f krku Bílá Třemešná TU; já to cejťim na nohouch Skořenice UO; bouřki cejťí f koleňe dva dňi předem Třebívlice LT; ňic necejťil Bašť PY; to cíťíte tejden Volduchy RO; uj sem nohu necíťil Věšín PB; bolest sem necíťil Albrechtice nad Vltavou PI; ruce uš aňi necejťím Sněžné ZR (Krátká); aňi to necéťi Rešice ZN; noh sem necéťil Boskovicko; ciťit Hodice JI, Pěnčín PV; céťət Morašice ZN; cíťiť Strání UH; cícic Žítková UH; cíťid bolesť Koryčany KM (Jestřabice); cyčeč Pustějov NJ; cyc’ic’ Petřvald NJ; cyc’ec’ Staříč FM 3 být v nějakém duševním stavu, podvědomě si uvědomovat, pociťovat: já to cejťil, že to přide Ktová SM; já to cejťil, že to tag dopadne Jičín JC; študent cejťil, že bude taženej Třebívlice LT; cejťím, že uš to jiní nebude Poděbrady NB (Přední Lhota); cejťí stáří Hořovice BE; céťel, že je vohrožená jeho ótorita Rouchovany TR 4 cúz snést, vystát: táta mňe doma nemuže cejťiť, tak pujdu ňehde do sjeta Jilemnice SM; nemúžu ho aňi cejťit Výprachtice UO, Louny LN; já ho nemužu aňi cejťit Drozdov BE; aňi cejťit to nemúžu Telč JI; nemúžu ho aňi cejťit Sněžné ZR (Krátká); nemuž vašeho stréce haňi céťit Vanovice BK; nemože ju aňi cíťit Vnorovy HO; ňemožu ho aňi cyčeč Ostrava OV (Hošťálkovice) 5 mít soucit: cejťí s každím Karlovice SM (Svatoňovice); von s ňím přeci jen cejťí Bezděkov HB; já sem s tebou cíťil Drevníky PB; von s ňí cejťí Žinkovy PM; bodejď bich s ňí necejťila, diš sem to sama proďála Nové Město na Moravě ZR; cejťiť Vysoké nad Jizerou SM 6 páchnout: japak ses umil? Takle ke stolu nemúžeš, cejťíš! Podkrkonoší; tadi ňeco cejťí Litomyšl SY; ďi se okoupať, cejťíž hnojem Kelečsko; ◘ je to tu ešťe cejťit? Šárovcova Lhota JC; homolki bili cejťit Lípa nad Orlicí RK; voňi sou ti kamna cíťit Drozdov BE; to víno je cíťit Broumy BE; je tu cejťit plin Nymburk NB; to bilo cíťid zdaleka Jablonná PB (Horní Hbity); nejňi to cejťit Pustá Rybná SY; je tu ňeco cejťit Svojanov SY (Starý Svojanov); je ho céťit kořalkó Vanovice BK; je tu cejťiť kouř Kelečsko; to maso je uš cyťeť Frenštát pod Radhoštěm NJ; to maso je cyčeč Ostrava OV (Hošťálkovice)
● je cejťit krchovem Lípa nad Orlicí RK – brzy umře; čuchňi, ta je cejťit krchovem Lípa nad Orlicí RK – o pěsti při výhrůžce; je cejťit magacinem Lípa nad Orlicí RK – o nováčkovi na vojně
PSJČ; SSJČ; ČJA 5, 26 (cítit)
Př