SNČJ
bouchavka f. (bóchafka)
dutá koule z bláta, která při úderu o zem vydává hlasitý zvuk: ďelá si bóchafk a pláskne ňó, až bóchne slňéž než rana s kanóna Výšovice PV; nemlvim o bóchafkáh z blata, keréma jednó rosplašl stádo hs Čelčice PV
● chomót se rospó jag vsšeni bóchafk z nedržniho blata! Čehovice PV – snadno se rozsypou; a já ťe ďelám bóchafk jag randlék, viďiš, co mám na ň blata? Výšovice PV – velkou
Ši