čípek m. (čípek, čipek, čýpek)
1 část hřídele uložená v ložisku tak, aby se mohla otáčet a v hodinovém strojku: čípki u količek Jestřabí v Krkonoších SM b mlyn. v moučnici v mlecím zařízení: v moučňici je pitlováňí se dvjema čípkama, dvjema rohama a vodráškou Tábor TA (Celkovice) c v dolní části vrat: čípek Žebrák BE 2 zátka k uzavření láhve nebo jiné nádoby: čípek záp. Morava; čýpek Vsetínsko; čipek Palkovice FM 3 nedopalek cigarety nebo doutníku: čípek Týn nad Vltavou CB 4 část lidského těla a zadní výběžek měkkého patra: proťi votoku čípku je šťáva z dobrí misli Seč CR; gdiš človjeku sešla ředž nebo čípek se skráťil, namazal se křtán čapím sádlem Holetín CR b hrtanová příklopka: čípek Havlíčkův Brod HB c lymfatická tkáň v nosohltanu, mandle: čípek Benešov nad Černou CK (Děkanské Skaliny); ◘ má spadlí čípki Benešov nad Černou CK (Ličov) – má angínu d klitoris: čipek Loužnice JN 5 léčivo kuželovitého tvaru zaváděné do tělních dutin: dostal čipki na bolest Bozkov SM 6 vinař. výhon seříznutý na jedno až pět oček: čípeg je kúseg dřeva z jedňím dvjema očkama Velké Bílovice BV; prvňí očko, keré vám viraší na čípku Hrubá Vrbka HO
PSJČ; SSJČ
Km