boucat I nedok. (bócat, búcat)
dět. ležet, spát: po objeďe púdeš chvílu búcat Hluk UH; bócat Lhota Rapotina BK; búcat Sobůlky HO
Ši

bócat nedok. (bócat)
mluvit hanáckým nářečím, vyslovovat ó místo ou: no ale moje ďeťi,  dš só mlaďi, tag bócaji teda dost Zábřežsko; bócat Rájec SU
Ši

boucat II nedok. (bócat)
bezúčelně chodit, bloumat: bócat Přemyslovice PV
Ši