couvat nedok. (couvat, couvať, cúvať, coufat, cófat, cúfat, cúfať, cufať, cofac’, cofač, coubat, coubať)
1 cúz pohybovat něčím dozadu: tejť se tá cesta ch polich straťila, tag zas to vzali spátki, couvali po ťech kolejich a zas se dostali na tu slňici, co sme vijeli Držkov JN; začal couvať a hejbroval se ňekam dozadu ke skále Podkrkonoší; cófaja, polámalo se o voza kolo Prostějov PV; necúfaj s tím vozem Blatnička HO; cúfáł, cúfáł, až dŕcł do roha Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; cúfá sem z garáže Hluk UH; cofajče s tym vuskem nabok Ostrava OV (Hošťálkovice); jo cofym a naros třask Třinec FM; coufat Vysoká nad Labem HK; coubať Karlovice SM (Svatoňovice); couvat Křivoklát RA, Ježovy KT, Světnov ZR; coubat Mšeno ME, Nedrahovice PB; cófat Nové Syrovice TR, Zábřežsko, Rájec-Jestřebí BK; cúfat Čejkovice HO, Lanžhot BV, Ostrožská Nová Ves UH (Chylice); cufať Valašsko, Frenštátsko; cofač Opavsko, Jablunkovsko; cofac’ Frýdecko-Místecko 2 pohybovat se dozadu: valah začal coubat Dobrovíz PZ; tej to coubalo Křečovice BN (Vlkonice); koňe cúfali dozatku, až jedňima razi skočili Strání UH; Ančo, cúfaj Uherské Hradiště UH (Jarošov); pozor, auto cúfe! Liptál VS; cúvať Hodslavice NJ 3 dělat ústupky: aha, uš cúfáš, na Jana si tag hneď nedójdeš Blatnička HO; Anéša starím furt cúfá, ale ňic to nepłaťí Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; cúfať Liptál VS
PSJČ; SSJČ; ČJA 5, 322 (couvá)
Př