couvnout dok. (couvnout, cúvnút, cúvnúť, coufnout, cófnót, coufnouť, cofnuc’, cofnuć, cofnyć, cofnuč, cúfnút, cúfnúť, cufnuť, coubnout, coubnouť)
1 pohnout něčím dozadu: coufňi drobek, ale ať nezlomiš voj Úlibice JC; mušíš s ťim vozem drobátko coufnout Třebonín KH; cófňite, sósede, troško, abech mohl projet Nové Syrovice TR; cófnem, zachtnem za vrata Litovel OL; já cúfnu a ti pozbíráš seno spot koňí Blatnička HO; cúfli s koňima pot kólňu Mistřice UH; moseli cúfnút na pole Uherskohradišťsko; Metude, cúfňi s koňama, aď móžu projet Rožnov pod Radhoštěm VS; coufňi s kravama do dvora, aď móžu vratama projeť Kelečsko; ale enem sem tam hłavu strčiła, hnet sem cofła a buchła dveřoma Ostrava OV (Polanka nad Odrou); cofňic’e s tym vozem Ostrava OV (Hrabová); jo ći cofnym s tym autem Třinec FM; coubnout vo ňeco Karlovice SM (Svatoňovice); couvnout Chodsko; coufnout Polnička ZR; cúfnút Velká nad Veličkou HO; cúfnúť Valašsko 2 pohnout se dozadu: déte prst na špičk jazka, mosi vám cófnót Boskovicko; a jak já sem cófla, tak sem leťela, no, bila sem doklučená Hodějice VY; cufňi, vałachu, hot Černotín PR; cúvňi Hodslavice NJ; cofnuč Ostrava OV (Hošťálkovice); cofnyč Jablunkov FM 3 ustoupit, stáhnout se: nésó-le tam, hrr na ňe, só-le tam, cófnem! Prostějov PV 4 udělat ústupek: coubnout von uš nebude asi chťít Nečín PB (Žebrák); milej hastrman mušel coufnout Blata; já, pane, na ňeho hudeřel, a von hnet cófl Nové Syrovice TR; Franta se z Janem furt štichovali, ale jag došéł tata, Jan cúfł Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; při najhorším cúvnu Luhačovicko; ňecufňe, dyby co było Frenštátsko 5 upustit od nějakého rozhodnutí, nesplnit slib: von coubne Karlovice SM (Svatoňovice); dyž uš se do tej prace dała, toš fčyl už nemože cufnuť Černotín PR
PSJČ; SSJČ; ČJA 3, 204 (couvni)
Př