čistá f. (čistá, čisto, čstá, čystá, čysta)
1 druh kořalky a z čistého lihu zředěného vodou: nosl si do lesa čstó Lipová PV (Hrochov); dajče mi čystej z hořkum Štítina OP; f sobotu sy kupił za čtyřy grejcary čyste Kravaře OP; čistá Zásada JN, Humpolec PE, Tišnovsko; púlčík čistí Křižanov ZR; čystá Kelečsko b žitná: hospocké, déte mňe trochu čisté! Slavkovsko-Bučovicko; dajťe pułku čistej! Frenštát pod Radhoštěm NJ; čistá Sněžné ZR (Krátká); čisto vých. Slezsko 2 dětský polibek: čistá Osík SY
● błahosłaveňí f Kristu sú, co p’ijú čystú Valašsko
SSJČ
Km