coudit nedok. (cóďit, cúďit, couďiť, cúďiť, cuďiť, cudz’ic’, cudźić, cudžič, cudžyč)
1 mor, vých. slez čistit obilí na velkookém sítě: pak se vobili cóďilo na řičc místo fkarováňi Knínice u Boskovic BK; cóďila sem zadek obilí Ondratice PV; předek sa cúďí na říčicách Břeclavsko; naši cúďijú žito, je v ňem moc kúkola Blatnička HO; obilé sa cúďiło na řyčycy Valašské Klobouky ZL; zboži se cudži na přetaku Bukovec FM; cóďit vobili Vanovice BK; cóďit v řičice Blanensko; cúďiď zbožý Velké Karlovice VS; couďiť Kelč VS (Lhota); cúďiď obilé na řýčycy Hodslavice NJ; cudźić Nýdek FM 2 mor, slez čistit, zprav. studnu: gdi budete cóďit studňu? Slavkovsko-Bučovicko;  Hbáčka sme cóďil desed metru hlbokó stdň Litovel OL; cúďili zme studňu ze súsedama Lhota u Vsetína VS; suseďi cuďiju studňu Černotín PR; cóďid rbňik Boskovicko, Drysice VY, Určice PV; cúďid rúnu ve vinohraďe Skoronice HO; cúďit studňu Ostrožská Nová Ves UH (Chylice); cúďit studnu Uherskohradišťsko; cúďiť Valašsko; cudžyč Mokré Lazce OP; cudz’i Děhylov OP; cudz’i studňu Frýdecko-Místecko 3 expr. pít: pes cóďi Boskovicko; umi dobře cóďid gořalu Slavkovsko-Bučovicko; pane, ten mi jináč cóďit Litovel OL, Prostějov PV; celí deň bi enom kafé cúďi Velká nad Veličkou HO; ten umí dobře cúďit Mistřice UH; cúďíł každý deň s púlitra gořałky Liptál VS; cóďid žbanke Prostějov PV 4 expr. hltavě jíst: napekla mu buchet a mňeli ste viďet, jak to cúdil Břeclavsko 5 bít, tlouct: cúďit Břeclavsko; ▲ a muž ňe buďí, palicú cúdí Pozlovice ZL – část písně 6 expr. plakat: cóďit stř. Morava 7 neos. expr. silně pršet: cúďiť Valašsko
ČJA 1, 219 (čistit studnu); ČJA 3, 91 (čistit obilí na velkookém sítě)
Př