SNČJ
čtenář m. (čtenář)
1 kdo čte; milovník čtení: no to vám bil taki čtenář! Co po vokolí sehnal kňížek Paseky nad Jizerou SM; bil sem velkej čtenář, a gdibich mňel čas, bil bich ešťe dneska Kladensko; bíváł sem veliký čtenář a nájrači sem čítáváł kňišky o starích časoch Brumov-Bylnice ZL (Brumov); bratr je zažhranej čtenář Kelečsko; čtenář Knínice u Boskovic BK, Kostelany nad Moravou UH 2 starší žák, který už uměl číst: čtenář Jičín JC
→  čtenářka (čtenářka) přechýl. k 1: čtenářka Knínice u Boskovic BK
PSJČ; SSJČ
Ši