časný adj. (časnej, časnij, časny)
1 brzy ráno nebo vůbec brzy nastávající, raný: podruhiňe bili zapřáhnuti do práce vot časního jara až do zimi Paseky nad Jizerou SM; časny Jablunkovsko 2 brzy vstávající: hospodář bil časnej Lípa nad Orlicí RK; je časnej Výprachtice UO; vi ste hale časnij! Chodsko; časnej Nová Ves u Chotěboře HB, Tupesy UH 3 brzy po svatbě narozený: časni ďiťe Lípa nad Orlicí RK 4 dočasný, pomíjivý: liďi, nemislete enom na časní vjece, hale tekí na vječní Chodsko; aspoň si v ňem ottrpim časni treste stř. Morava 5 zvědavý: časnej Světlá pod Ještědem LB
● Libosvářy sou časňí ftácy Kelečsko – brzy vstávají
→  časně adv. (časňe, častňe, čásňe) zejm. čes k 1: časňe ráno fšichňi fstali Vysoké nad Jizerou SM; ti nesmíš choďit tak časňe do školi! Benecko SM (Horní Štěpanice); to diž díťe stúňe, to se de pod bes s tim ďíťetem časňe ráno, ešťe diš je rúsa Poniklá SM; čásňe ráno pro ňí dupnem Nečín PB (Žebrák); já se slepicema spat, ale potom taki časňe stávat Chodsko; častňe sme museli stát Strážov KT; hdo by v neďelu tak časňe stáváł? Kelečsko; časňe stř. Čechy, vých. Čechy; čásňe Plasy PM, Horažďovice KT, Strakonice ST  adv. časno v. t.
PSJČ; SSJČ; ČJA 3, 116 (raný)
Či