černit nedok. (čerňit, čerňiť, čérňit, čérňiť)
1 barvit na černo: istotňe sy čýmsy čérňí vłasy, diď už była šeďivá Kelečsko; čerňit Boskovice BK; čerňit si ksicht Lipová PV (Seč); čérňit Blatnička HO, Kostelany nad Moravou UH 2 klít, nadávat: čerňiť Valašsko 3 špinit, zprav. prádlo: nečérňi si gaťe, budež ih mňeď ešče na neďelu Blatnička HO; čérňit Blatnice pod Svatým Antonínkem HO 4 zejm. svč tvářit se nevlídně, mračit se: vona furt jen čerňí Nové Město nad Metují NA; ist kúli vám nemožu, s ňikim si nesmim aňi  neďeli popodat, porát jen čerňíte Náchodsko; co zas čerňíš? Vysoké Mýto UO; a ešťe enomej na ňi vejmenkáři čerňej Budislav SY; nečerňi tak! Litomyšl SY; čerňí na ňej Výprachtice UO; čerňit Brandýs nad Orlicí UO
PSJČ; SSJČ; ČJA 1, 41 (mračit se)
Hb