častý adj. (častej, časté, častý)
mnohokrát se opakující: vot trakařú a častího sečeňí bila chibná na dech Blata; má časti záchvat padócňice Lipová PV (Hrochov); častí Vánoce a řítkej plat Kobylí BV; u náz nejsy častej hosť Kelečsko; každém sa tedy pravívalo strýčku a teťičko, to bylo to nájčasťejší oslovéňí Valašské Klobouky ZL; naša stařenka m’eli časté bolesťi Lhota u Vsetína VS; dyž było hodňe liďi, tak se pekło časťejši Čeladná FM; časté Boskovicko
→  často adv. (často, častu; komp. časťejc, časťijc, časťéc, časťejš, časťijš, časťéš, čaščejšy, časťejá, časťejác, časťijác, časťejíc; superl. néčasťej, nájčasťéj, néčasťéš) cúz opětovaně, nezřídka: tadi bejváwali muziki často, nejenom wo masopusťe Poniklá SM; musim k vám časťejc Lípa nad Orlicí RK; mušíte k nám přicházívat časťijš, potom se dovíte leccos Chodsko; často se přitrefilo, že robotňíci v zoufalosťi rebulírovali Blata; kočka strašňe drápe koberec a často si mňe splete s ťím kobercem Slavonice JH; k nám choďijó často Nové Syrovice TR; musiž za panó časťéc, abe vjeďela, že vo ňo stojiš Nové Syrovice TR; japak to často vmetáte? Knínice u Boskovic BK; máj nebo májka bévá néčasťej vozdobené vesoké smrk Suchý BK; mňeli sme ho často zavřeního, a on vždicki utekl Šumperk SU; néčasťéš to bla Anča Výšovice PV; bde-l mivad ďefče často rim, toš se nespřikám Lipová PR (Hrochov); mosiš často zabršovat, jag bdeš mňet obráceni ostři  kose Cholina OL; ze začátk se bde časťéš kosa zabršovat Cholina OL; často nevim aňi, gde mi hłava stójí Kelečsko; było to nájčasťéj u toho, kerý létáł po celém háji a uťáł na samém kraji Valašské Klobouky ZL; naše ďecka bývajú často u súsedú Liptál VS; časťejš Křivoklát RA, Česká Kubice DO, Chodsko; časťejc Řepice ST; časťijc Jemnicko; časťejác Polnička ZR; časťejíc Škrdlovice ZR; časťejá Cikháj ZR; častu Blanensko; časťijác stř. Morava; často Vnorovy HO, Štítina OP; čaščejšy Ostrava OV (Hošťálkovice); ◘ un často husto maroduje Ostrava OV (Hošťálkovice) – velmi často
PSJČ; SSJČ; SPJČ (ČASTÝ); SPJMS (ČASTÁ)
Či