čisto II adv. (čisto, čistu, čsto, čysto)
1 cúz k čistý 1: diš voňi sokolňičili, bilo fšude čisto Loužnice JN; mi sme mňeli čisto ve chlívje Vysoké nad Jizerou SM; chce miť fšude čisto a vimito, abi mňela fšude čisto celej rok Paseky nad Jizerou SM; me sme si to veklíďili pu ňich, hočisťili, ale voňi tam viďeli čistu, zas tam přišli Lažany BK; je tad čsto Lipová PV (Hrochov); má tam dicki čisto Dubňany HO; Hermelina, ta cyganka, chodžy čysto Ostrava OV (Hošťálkovice); čysto Vsetínsko; čisto Jablunkov FM 2 pouze, jen: jedyn ofčor byvo, co syr rob’i, a jedyn, co čisto ofce pos Dolní Lomná FM; čsto červené Lipová PV (Hrochov)
● na dvoře čisto just jako f sedňici Blata – velmi čisto, uklizeno; je mezy ňima čysto Ostrava OV (Hošťálkovice) – udobřili se
PSJČ; SSJČ
Km

čisto I n. (čisto, često, čysto)
1 ◘ jč, mor úplně, naprosto: chuďinka, do čistího čista za ňic nemohla Dolní Bukovsko CB (Sedlíkovice); vihrabali z vostřice a z bahna milího Francka, kerej už bil do čistího čista třízlivej Bošilec CB; na mili čisto sme na váz zapomňeli stř. Morava; je to pravda na čisté čisto Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; na čisté čisto je hłúpí Starý Hrozenkov UH; na čisté čisto Velká nad Veličkou HO; na čysté čysto Kelečsko 2 ◘ najisto, určitě: pokazi se to na česti često Císařov PR; zabí sa na čisté čisto Mistřice UH 3 ◘ jč náhle, nečekaně: jak mjel dříf ti zvířata rát, vodnepadla mu s čista jasního vod ňich chuť Ševětín CB; s čista jasního ten potvora kohouťí vilít na láfku a zakokrhal Dolní Bukovsko CB (Sedlíkovice); plná fúra, třebas ji Václaf přidržoval podáfkama, se s čista jasního nakloňila, převráťila Bošilec CB; hdo se to tu u nás najednou neveme s čista jasního jako hastrman Třeboň JH
Km