čisto I n. (čisto, često, čysto)
1 ◘ jč, mor úplně, naprosto: chuďinka, do čistího čista za ňic nemohla Dolní Bukovsko CB (Sedlíkovice); vihrabali z vostřice a z bahna milího Francka, kerej už bil do čistího čista třízlivej Bošilec CB; na mili čisto sme na váz zapomňeli stř. Morava; je to pravda na čisté čisto Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; na čisté čisto je hłúpí Starý Hrozenkov UH; na čisté čisto Velká nad Veličkou HO; na čysté čysto Kelečsko 2 ◘ najisto, určitě: pokazi se to na česti često Císařov PR; zabí sa na čisté čisto Mistřice UH 3 ◘ jč náhle, nečekaně: jak mjel dříf ti zvířata rát, vodnepadla mu s čista jasního vod ňich chuť Ševětín CB; s čista jasního ten potvora kohouťí vilít na láfku a zakokrhal Dolní Bukovsko CB (Sedlíkovice); plná fúra, třebas ji Václaf přidržoval podáfkama, se s čista jasního nakloňila, převráťila Bošilec CB; hdo se to tu u nás najednou neveme s čista jasního jako hastrman Třeboň JH
Km