bratěk m. (braťek), braťka m. (braťka, bracka), braťko m. (braťko, bratko, bracko, brac’ko, bračko)
podomní obchodník: brackové, to bili Slováci, kerí dří choďili do Čech jako dráteňici Karlovice SM (Svatoňovice); braťkové choďili s krosnou přet sebou na popruhu Vranov BN; to zrcátko sem kópil vod braťka Nové Syrovice TR; braťko, musíš mi slevit Láz TR; prf choďili bra´tci po domech ze Slovenska a prodávali dřevjené vařeški Vracov HO; bracka Karlovice SM (Svatoňovice); braťka Holice PA, Vracov HO; braťek Litovel OL; bračko Vítkov OP; bracko Opava OP; bratko Hlučín OP, Frýdecko-Místecko; brac’ko Ostrava OV
SSJČ
Či