číšník m. (číšňík, číšňik, čišňik, čšňik, čejšňík, čyšňík)
kdo obsluhuje hosty v restauracích apod.: senneme do hospodi, číšňik u mňe, co prej si dám Jablonec nad Jizerou SM (Horní Dušnice ); na mňe se zvoňí jennou, na čišňika dvakrát Benecko SM (Mrklov); coš chudák Franta, to bude číšňík! Smilkov BN; má chlapa čšňika Lipová PV (Hrochov); přy svatebňi hosťiňe opsluhoval čyšňík Černotín PR (Hluzov); číšňík Boskovicko; čejšňík Kostelany nad Moravou UH
→  číšnice f. (číšňice) přechýl.: mi sme tam mňeli číšňice štiri, tři bili v logále a jedna bila ve formance Libušín KL
PSJČ; SSJČ
Km