černo II adv. (černo, čérno, čorno)
1 k černý 1: čérno Blatnice pod Svatým Antonínkem HO, Mistřice UH; černo Valašsko; čorno Jablunkov FM 2 velké množství, mnoho: tadi jich je černo Úlibice JC; na kaši sedlo černo much Lípa nad Orlicí RK; pínkav bívalo f polích šecko černo, ičko je ňehde ňekerá Chodsko; blo jich tam černo Boskovicko; černo kavek Karlovice SM (Svatoňovice); ◘ beło ich tam aš černo Císařov PR; dojeło fúr aš čérno Blatnička HO; na łúkáh biło kopeg aš čérno Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; było hafer aš černo Frenštátsko 3 zamračeno: vod Ňištorfa je černo, přide bóřka Nové Syrovice TR; zdoli je čérno Blatnička HO; za Buchlovem je čérno, bude pršat Blatnice pod Svatým Antonínkem HO
● máš tad kóře jak f komiňe a černo jak f sopóch Cholina OL – velmi tmavo
PSJČ; SSJČ
Hb

černo I n. (černo, čérno, černu)
1 šero, temno: uďálo se ňe černo přet vočima Nové Město nad Metují NA; uďełało sa ňe před očima čérno Blatnička HO; take černo se naraz zrobiło Hlubočec OP 2 černý, temný mrak: vut Černí Hure se žene černu Rájec-Jestřebí BK
Hb