čaj m. (čaj, čáj, čé), čaje I f. (čaja)
1 cúz sušené lístky čajovníku, příp. jiných rostlin, nebo odvar z nich, často s léčivými účinky: uvařil čaj, dal ňe do toho rumu, vipiť sem to musila Loužnice JN; pobitňik se dal pohosťiť netinkou a čájem Roprachtice SM; uďála mu čaj, dala mu tam taki štamprli rumu Libušín KL; von dostal předepsanej vod doktora takovej čaj proťi žloutence Kladno KL; dali mji ďeckou žičku čáje, hromckí ďílo, dobrij nebul Chodsko; ten čaj, heřmelicha, to je bilinkovej čaj Doudlebsko; léčili nás teplíma čajama, museli sme si vipařid nohi Tasovice BK; vpil horké čé a potom se pořádňe vpoťil Protivanov PV; s čaje se vám bdó poťid zb Cholina OL; vařla bch čaj, ale nemám zelnk Určice PV; bíl Ščedré deň, navařilo se čaju, riba nebila Starovičky BV; pro Andulu mňeła hnet tu čaju Mistřice UH; pokřejsyła sem se lipovym čajem Kelečsko; ten jahodový list, to bývá že dobré na čaj Lidečko VS; uvařił dobreho čaju z rumem Frenštátsko; ňemaš tam trochu čaja? Ostrava OV (Hošťálkovice); navařc’e trochu čaju Hrabová; na Ščedry dźeň muśeło bydź zeli, chleba, kołače a čaj Bruzovice FM; ajbišovej čaj Kladno KL; čaja Cetechovice KM; ◘ homerijánckej čaj Lípa nad Orlicí RK – z rdesna ptačího; kozí čaj Chodsko – ze směsi bylin; čistokrevnej čaj Žatec LN – s rumem nebo koňakem; zádveřský čaj Valašsko – se slivovicí, medem a citrónem ║ jen čaj m. 2 ◘ druh alkoholického nápoje a horká voda s rumem: kalcoskej čáj si dávali kalci po lífrunku a nejlepči bilo, diš se s tou vodou šetřilo Benecko SM b kořalka svařená se skořicí, hřebíčkem a medem nebo cukrem: vałašský čaj Valašsko 3 druh byliny a bot. kamejka lékařská (Lithospermum officinale): čaj Hlinsko CR, Chodsko b ◘ svč bot. svízel vonný (Galium odoratum): hajskej čáj je dromňičká kiťička, tuze voňavá Podkrkonoší; mařinka, to taki řikaji hajskej čáj Bozkov SM; hajskej čáj Benecko SM (Horní Štěpanice); lesňí čaj Mlázovice JC, Pecka JC, Chodsko 4 zejm. svč zprav. plt. taneční zábava: to bil Jakubička, džezmen starej, von hrával takle vo ťech čajich Zásada JN; v Jílovim bejvali f sobotu dicki čaje Držkov JN; votpolenne bejvali čaje, ale čaj se tam nepil Košťálov SM (Kundratice); tam se f sobotu jezďilo na zábavu, na čaje Dolní Kalná TU; eslipag zas pudeš f pátek na čaje? Náchodsko; jednou se tam pořádal ňákej takovej čaj votpoledne Kladno KL; dš přjel hrád na čaje, řezal takovi vál, že zme bl f sedmim neb Suchý BK; čaje Brno BM
● čaj hořký jak połynek Luhačovicko – velmi hořký; šel na čaj Lípa nad Orlicí RK, von zrovna vodešel na čaj Paseky PI – vymočit se; každá čaja svého obyčaja Valašsko – každý má jiné zvyky, obyčeje
→  čajík m. (čajík) expr. dem. k 1: dzjeci popíjali čajík Vápenice UH; čajík Křivoklát RA   čajek m. (čajek) expr. dem. k 1: uvařimy čajku Frenštátsko   čajka I f. (čajka) zejm. vm expr. dem. k 1: bosorka mjeła přimíchávať túto čajku dobitku do nápoja Žítková UH; častovali nás čajkú a pagáčkama Mistřice UH; navařili si čajki a besedovali Kněžpole UH; uvař trochu čajky! Palkovice FM; čajka Jevíčko SY, Valašsko, Kelečsko   čaječek m. (čaječek) expr. dem. k 1: čaječek Vyškovsko  dem. čajíček v. t.
→  čajisko n. (čajisko) augm. k 1: vem sy mleka, teš tam maš f tej Ostravje furd enem to čajisko Frenštátsko
PSJČ; SSJČ; ČJA 4, 32 (pláče gen. sg. m., čaje, kouře)
Ba, Šm