člun m. (člun, čłun, čln, čłún, čun, čún, čłuň, čun ), čluno n. (čułno, čołno)
1 menší, zprav. nekrytá loď: potom zas takovej velikej voheň a hnet roskas připraviť čluni Paseky nad Jizerou SM; diš uš ta řeka vopadla trochu, tak nás přetáhli na motorovejch člunách na druhou stranu Poniklá SM; to je uš kolnázd let, ešče sa jezďiło přez vodu čúnem Valašské Meziříčí VS (Poličná); tož býł čún, a dyž była velká voda, tož były dva. A vały ďełało a tak tým čúnem točyło Valašské Meziříčí VS (Juřinka); jezďili po rybňíku na čúnoch Kelečsko; a tag jeden raz odjeł, mjeł svuj čłun, odjeł na vodu a ceły džeň chytał Holasovice OP (Štemplovec); zrobił se taky čun a vylepił ho potym švrčynum Hlučín OP; jak přijechali na prostředek, płyvala spod Landeka ku temu čunu hus’ Ostrava OV (Antošovice); po vodźe my ježdźili v gumovym čunu Třinec FM; čln Boskovicko; čłún Blatnička HO, Kelečsko; čłuň Lipník nad Bečvou PR; čun Valašsko, Příbor NJ, Ostrava OV (Hošťálkovice); čołno Stonava KA; čułno Český Těšín KA (Stanislavice), Hrčava FM 2 tkalc. součást tkalcovského stavu, cívkové pouzdro: čun Bohumín KA (Vrbice); čłun Bohumín KA; čołno Stonava KA; čułno Bohumín KA (Záblatí), Karviná KA 3 klobouk loďkovitého tvaru: čln Bedihošť PV
● grund bez ňeho jako v mořu čun Hrabyně OP – bez vedení, bez dozoru
→  čluneček m. (čluneček, čluňeček) dem. k 2: čluneček Nové Město nad Metují NA; čluňeček Raná LN   člunečko n. (čunečko) dem. k 2: čunečko Bukovec FM  dem. člunek , člunko v. t.
PSJČ; SPJMS (ČLUN)
Km