břidlice f. (břidlice, břillice, břilice, břidlica, břydlica, břdlca, bředlice)
cúz vrstevnatá pevná hornina užívaná jako střešní krytina: kostelňí kro letos pokrejvali břillicej Vysoké nad Jizerou SM; krof je kritej břidlicí Roztoky PZ; je to pod břidlicí Vlašim BN; ta břidlice vidrží! Žinkovy PM; schoďili už břidlici a dali si prejski Telč JI; břillice Jestřabí v Krkonoších SM; břilice Nové Město nad Metují NA, Dolní Třebonín CK; bředlice Česká Kubice DO; břidlica Tišnovsko, Ostrava OV (Moravská Ostrava), Jablunkov FM; břdlca Prostějovsko; břydlica Valašsko
PSJČ; SSJČ; ČJA 2, 122 (břidlice); SPJČ (BŘIDLICE)
Ir