břidla f. (břidla, břilla, břidła, břydła)
vrstevnatá pevná hornina užívaná jako střešní krytina, břidlice: choďili dráť tu břillu Pěnčín JN; to do lomu se choďilo hlaňe v zejmňe, řikali, že s tou břillou se dobře ďelá v zejmňe Pěnčín JN (Bratříkov); je to krito břidlou či břidlicej Lípa nad Orlicí RK; nejlepčí bi bila na střechu břidla Kladno KL; pokrejli sme to břidlou Žinkovy PM; depak u nás, to neňi f kraji, tadi je to samá břidla Příbram PB; fára aj panské było kryté břidłú Luhačovice ZL; břydła Valašsko; břidła Ostrava OV (Moravská Ostrava)
PSJČ; SSJČ; ČJA 2, 122 (břidlice)
Ir