čabrák m. (čabrák, čabrak)
1 expr. vrabec: čabráci kradou zrňi slepicum Vysoké Mýto UO (Svařeň) 2 ◘ expr. kdo se rád brouzdá nebo cáká, zprav. ve vodě: ďecko se čabře ve voďe, čabrag učabrany Frenštát pod Radhoštěm NJ
Ba