čmelit nedok. (čmelit, čemelit, čmeliť)
část. svč expr. rychle jít; utíkat, běžet: to bis nejeřil, jak si to starej strejc čmelil do kopce Radčice JN; koukala sem, jak kolem našich voken čmeli Vysoké nad Jizerou SM; čmelil honem ke kapličce a začal zvoňiť Poniklá SM; čmelila to s kopce dolú Svojek SM; Francka tam čmelila, abi ňí ďúče ukázala Horní Branná SM; čemelit Svojek SM, Pecka JC
Ko