čepic f. (čepic), čepice f. (čepice, čepjice, čepjece, čepica, čep’ica, čapica, četice)
1 cúz měkká pokrývka hlavy, zprav. bez střechy: choďili sme furtum furd bes čepice, s cholou hlavou Loužnice JN; čepici si vem, vlasatej nechoj! Úlibice JC; rukavice a čepici aš tajidle potať, no tak vám nebilo žádní zle Křečovice BN, Žernov SM; mrtvímu dali na hlavu černou čepici Sulislav TC; von nosil hňedí šati a čepici takovou kulatou, koženou Putim PI; hospodář vzal vejce, kterí se mňeli nasazovat, do čepice, abi slepice hodňe jih mňeli Chlumětín ZR; vhoďil na sebe čepic a šavló ho vbodal ven Cholina OL; ti lose tam zústali f téj čepici Koryčany KM (Jestřabice); diž dříf spadła voda v Moravje, biło tolig rip, že je mohł zbírad do čepice Uherskohradišťsko; zvíhnouť čepici Žernov SM (Proseč); tekná četice Litomyšlsko; čepic Kladsko; čepjice Třebonín KH, Hranice CB (Trpnouze); čepjece Velešín CK; čepica Bystřice nad Pernštejnem ZR (Krátká), Hodonín HO; olíňaná čepica Blatnice pod Svatým Antonínkem HO – odřená, obnošená čepice; čapica Březová OP; ◘ bedří čepica Brněnsko – čepice obšitá vydří kožešinou, vydrovka 2 typ obvazu hlavy: uďelejte mu čepici na hlavu Kladno KL 3 pěna a na svařovaném mléce: heleť, mlíko už má čepici, voctav ho na kraj! Rožmitál pod Třemšínem PB (Starý Rožmitál) b na pivu: načepoval pívo s krásnou čepicej Držkov JN 4 hustá mlha nebo mračno na vrcholu hory: Kozákof má čepici, bude pršet Karlovice SM (Svatoňovice) 5 přeložený snop na vrchu panáku: panáki se zakrejvali čepicej Zásada JN; čepice Rovensko pod Troskami SM, Kralupy nad Vltavou ME, Stachy PT; čep’ica Valašsko 6 ◘ plt. bot. brslen evropský (Euonymus europaeus) nebo jeho plod: kňešskí čepjice již. Čechy; panáčkovi čepice Hýsly HO
● erteple jak čepice Blatnice pod Svatým Antonínkem, hovno jak čepica Blatnička HO – velké; horší jak pjed ran do čepice Uherskohradišťsko – hodně zlé; točí se jak kača f čepici Kostelany nad Moravou UH – neobratně se pohybuje, točíš sa jak kača f čepici Blatnička HO – neobratně se pohybuješ; copak ti máš pot čepicí vrapce? Kladno KL, máš pot čepicí vrapce Rožmitál pod Třemšínem PB (Starý Rožmitál) – nesmekl jsi; teť to mám fšecko f čepici Kladsko – rozumím tomu; mít pot čepicí rosvícíno Jilemnicko – být opilý, mňel uš pot čepicej Lípa nad Orlicí RK, mňél put čepicó Čebín BO – byl opilý, má f čepici Hodonínsko, Uherskohradišťsko, nehádej se s ňim, vidíš, že má pot čepicou Kelečsko – je opilý; mit pot čepicej Jasenná NA – být chytrý, ten má pot čepicí Třešť JI, ten má pane pot čepicú Velká nad Veličkou HO – je chytrý; Jura si dává do čepice Blatnička HO – dopřává si jídla a pití; to je stará čepice Chodsko, to je stará čepica, že se nemajó ráďi Vanovice BK, to je stará čepica, že pújdu g muzice Blatnička HO – to je zřejmé; to nestojí aňi za čepici much Peřimov SM – nemá to žádnou cenu; já mňel čepici nad hlavou Kokořín ME – měl jsem strach; vono s čepice se dlouho hrať pořáňňe nedá, to dá rozum Podkrkonoší – nelze dlouho hrát zpaměti; pro pjet ran do čepice! Poděbrady NB (Přední Lhota), hrom do čepice! Chýnov TA – zvolání při překvapení
→ dem. čepička I v. t.
→  čepičisko n. (čepičisko, čep’ičysko) augm. k 1: zaši ňe to čepičisko Blatnička HO; jakésy čep’ičysko na hłavu Zubří VS
PSJČ; SSJČ
Či