čepka I f. (čepka, čépka)
1 zejm. mor měkká pokrývka hlavy bez střechy, čepice: na hlavje se nosí klobouk nebo čepka Jemnice TR; to je škoda takové pjekné čepk do hli Cholina OL; čepka s kokardú biła žułtá Milotice nad Bečvou PR; čepka Vanovice BK, Jankovice KM, Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; čépka vých. Morava 2 obuv. část svršku obuvi: kožená čepka sa přyšyje spředu na nárt Valašsko; čépka Morava 3 stříška nad předním štítem domu: čepka Kelečsko
● mňéł čepku na tri facki Kostelany nad Moravou UH – vyzývavě posazenou
→  čepčisko n. (čepčisko) augm. k 1a: čepčisko Blatnička HO
Či