břím m. (břím, břim, brím, bžym, břem, břín, břin, brín, břen), bříň f. (bříň)
1 zejm. mor, slez bot. modřín opadavý (Larix decidua): klousci bejvaj pod břímem Loužnice JN; letadlo uleťelo až do sebranskiho boří na břím Kunštát BK; na kraji lesa bili samí břími Slavkovsko-Bučovicko; bžym mau małe jehły a vyhlidau chnetka tak jak s’vyrk Baborów POLSKO; bříň Studnice CR, Jenišovice CR; břín Lísek ZR (Vojtěchov); břím Vysokomýtsko, Pelhřimovsko, Hodonínsko; břim Boskovicko, Vyškovsko, Českotěšínsko; břin Prostějovsko, Nýdek FM; brím Velká nad Veličkou HO; brín Žítková UH; břen Větřkovice OP, Bílovec NJ (Lubojaty), Ostrava OV (Stará Bělá); břem Opavsko, Hlučínsko 2 trám z tvrdého dřeva: břem Opava OP (Kateřinky)
● je zdravy jag břem Kravaře OP – velmi zdravý; un je chłopisko jag břem Velké Hoštice OP – urostlý
→  břemek m. (břemek) dem.: břemek Holasovice OP
PSJČ; SSJČ; ČJA 2, 71 (modřín); SPJČ (BŘÍM); SPJMS (BŘEM // BŘÍM // DŘÍN)
Ir