SNČJ
čabat nedok. (čabať, čábať, čabac’)
1 bít, tlouct; odrážet při dětské hře tzv. špačka: čabať kyčkrle Valašsko; čábať Valašskomeziříčsko 2 srážet, setřásat ovoce ze stromu: čabať Valašsko; čabac’ Frýdecko-Místecko
Ba