bělmo n. (bjelmo)
1 bílá zevní vrstva oka: jen ňe šwihla přez bjelmo ňáká wjetwička Radčice JN; máž na bjelmu krvavé ňitky Kelečsko; bjelmo Mrákov DO 2 bílý zákal rohovky: má bjelmo na jednom oku Blatnička HO; bjelmo Prostějov PV 3 mladší svrchní vrstva dřeva mezi jádrem a lýkem, zprav. světlejší: dp má tze moc bjelma Boskovicko
● má bjelmo na očích Lípa nad Orlicí RK – nechce o ničem vědět
PSJČ; SSJČ
Hb