čábrovat (se) nedok. (čábrovať (se), šábrovať (se), cábrovat (se), cábrovať (se))
1 zejm. svč expr. obtížně jít, šourat se; chodit vůbec: vipil jenno pívo a šábroval se domu Pěnčín JN (Bratříkov); čábroval se ňekade hájema, po slňici se bál, že ňekoho potká Loužnice JN; koukám, gdo to k nám cábruje, a von to strejc Radčice JN; gdes čábroval tak časňe, na houbach? Radčice JN; já se uš jen tak cábruju, nohi mňe nesloužej Tanvald JN (Šumburk nad Desnou); a gde že ste se, vosobo, cábrovala? Poniklá SM; šábrovali se jen co noha nohu mine Jilemnice SM; šábroval sem deňe do jilemickí mňešťanki Benecko SM; cábrovat Přeštice PM 2 zejm. svč expr. bezúčelně chodit, bloumat: to tu musiš furtum furt šábrovať? Držkov JN; v neďeli votpoledne sem jen tak cábroval sem tam Vysoké nad Jizerou SM; to von ňede jen kolem baráku šábruje Vysoké nad Jizerou SM; necábruj se porát kolem! Lípa nad Orlicí RK; cábroval sem tam Kutná Hora KH; bjeduje, že má rechma, ale cábrovat, to vidrží Přeštice PM; šábrovať se Zásada JN; cábrovať Jilemnice SM; cábrovat Dvůr Králové nad Labem TU 3 zejm. svč expr. pomalu jít, loudat se: Nečábruj se a přidej drobek! Loužnice JN; cábrovať se Karlovice SM (Svatoňovice); cábrovať Vysoké nad Jizerou SM; cábrovat Nová Paka JC, Husinec PT
Ba