četina f. (čeťina, četyna, četena, četyňa, čeťiňa)
část jehličnatého stromu a sev. vm, část. slez větve, zprav. ulámané, chvojí: četyna sa sekała na otépky Pozlovice ZL; zeber ňe v hoře trochu čeťiny na hrop Valašské Klobouky ZL; začýná mrznúť, mosýme ty rúže zakryť čeťinú, nebo zas pozmrzajú jag łóňi Rožnov pod Radhoštěm VS; přykryli jamu čeťinou Kelč VS (Komárovice); nasekał čeťiňe pot kravy Frenštát pod Radhoštěm NJ; dyž ňeňi słamy, podesťilaju četyňu Frenštátsko; naťupaj četyny na posťelaňi pot kravy Frýdlant nad Ostravicí FM (Paseky); vem c’upočeg a poc’upej tu četynu, co sym fčera přiňisła z lesa Raškovice FM; čeťina Luhačovicko; četena Janovice FM b jehličí: šłah na četynu a hojny mje chyťuł Palkovice FM; četyna Frenštátsko, Jablunkov FM
→  četinka f. (čeťinka) dem. k a: namočył čeťinku jedłovú ve voďe sv’ecené Valašsko; čeťinka sa dávała na geletu, aby do mléka nepadały smetky Valašsko; ▲ pújdu do Seňinky, narúbu čeťinky Vsetínsko – část písně
PSJČ; SSJČ; ČJA 2, 72 (spadané suché jehličí, zelené jehličí); ČJA 2, 75 (chvojí)
Ir