čmoud m. (čmoud, čmód, čmúd, čmud, čmd)
čes, mor hustý, páchnoucí kouř se sazemi, čoud: to zas tetka Zeťowa přiložila jehličí, že se walí s komína černej šťiplawej čmout Radčice JN; čmoud de s komina Vysoké nad Jizerou SM; je tadi plno čmoudu Žinkovy PM; diť vi tadi máte plno čmoudu! Paseky PI; votevři dveři, je to čmódo! Nové Syrovice TR; všd blo plno čmd Lipová PV (Hrochov); v jizbi je plno čmd Cholina OL; cosy to nechce hořeť, ide s teho enem čmút Lhota u Vsetína VS; v izbje je plno čmoudu Kelč VS (Babice); čmut Rtyně v Podkrkonoší TU, Police nad Metují NA (Hlavňov); mucka čmódo Blanensko; čmout Sušice KT, Sněžné ZR, Kostelany nad Moravou UH; čmút Valašsko
● je tu čmúdu jag v hospoďe Blatnička HO – hodně zakouřeno
PSJČ; SSJČ; ČJA 1, 177 (kouř)
Ko