SNČJ
čuma f. (čuma)
expr. obličej, popř. jeho část s nosem a ústy: dostal na čumu Lípa nad Orlicí RK (Dlouhá Louka); vobrať vot toho tu čumu Lípa nad Orlicí RK; čuma Milostín RA, Jivno CB
PSJČ; SSJČ
Kl