čumák I m. (čumák, čmák, čumak, čumok, čunák)
1 část zvířecí hlavy a cúz čenich: to psišťe má takovej dlouhej čumák Loužnice JN; ťe seknu přes ten čumák Most MO; taki strkal čumák, kam nemňel Kladno KL; ten pes má neco s čmákem Horní Štěpánov PV; dál sem psovi po čumáku Slavkov u Brna VY; peskej čumák Lípa nad Orlicí RK; čumák Mistřice UH, Liptál VS; čunák Velké Karlovice VS; čumak Opava OP; čumok Raškovice FM b prasečí rypák: čumák Jičín JC; čunák Valašsko 2 cúz expr. obličej, popř. jeho část s nosem a ústy: dáme si do čumáku a je klit Klášterec nad Orlicí UO; plivnu mu ňákou do čumáku a bude to spravení Nečín PB (Žebrák); dostaneš přes čumák Soběslav TA; dostaneš po čmák Lipová PV (Hrochov); jag nepřestanež zobit, toš ťi dám pár po čumáku Mistřice UH; počkaj, já ťi rozbiju čumák Hodslavice NJ 3 ovar: čumák Velký Bor KT 4 kovář. hlava kladiva: čumák Fryšták ZL 5 přední část motorového vozidla: pod Loužňicej boural s autem, má naraženej čumák Loužnice JN
● studenej jak psí čumák Vlašim BN – nevlídný; mož nohy z’imne jak ps’i čumok Raškovice FM – velmi studené; von je takovej studenej čumák Poděbrady NY – odměřený, nevlídný; to máš s toho, že do šeho stərkáš tvúj čumák Vysoké nad Jizerou SM – pleteš se do všeho, nestrkej do fšeho ten svúj čumák Nemyslovice MB, nestrké do fšeckího čumák, abi ťe to jednó nemrzelo Slavkov u Brna VY – nepleť se do všeho
→  čumáček m. (čumáček) 1 expr. dem. k 1b: čumáček ripáček Dobrovice MB; ◘ seš krisa taková smradlavá a čumáček prasečí Úlibice JC 2 expr. dem. k 2: diď vona ta Marjánka má ten její čumáčeg modz heskej Paseky PI
PSJČ; SSJČ
Kl