čapa I f. (čapa, čápa)
1 zejm. mor expr. končetina, noha: ta má čapi! Třešť JI; přerazím ťi čapu Svojanov SY (Starý Svojanov); toho nedohoňiš, ten má dlóhi čape Nové Syrovice TR; čapa jé još celá branťila Tišnovsko; bodeme zabíjet sviňo s tém černém flekem za hošima, zlomila si nám potvora čapo Brno BM (Mokrá Hora); dunesl sem ťi celó to zadňí čapo Šošůvka BK; tom jednom hlidačovi hjela čapa na tem strňisk Suchý BK; mé si t čap Seloutky PV; spadl e̬ z halo̬zó a zlomil si obje čape̬ Prostějovsko; t čap’z m mňela zavázat, ab se m hojila Cholina OL; stuj pevňe na ťech čapech! Senice na Hané OL; a ten kuň hoďil čapó dozad a on se svall a t pantofle m přeleťel přez hlav Štěpánov OL, Luhačovicko; nestrkej sem čapy, máž boty samé bahno Kelečsko; čapa Ruda nad Moravou SU (Hostice), Velká nad Veličkou HO, Valašsko 2 mor, slez expr. (velké) chodidlo: náš klok má čapo dlóhó, tatovi bote nevobuje Nové Syrovice TR; te máš ale čapo! Mohelno TR; já mám na ženskó velki čap Zábřežsko; také čapy, nemožu ťi kúpiď boty Vsetínsko; ten ma velke čapy Frenštátsko; čapa Tišnovsko, Opava OP, Jablunkov FM 3 stopa, šlápota: ďeláš jen po podlaze čápi Podkrkonoší; čapa Výšovice PV 4 část hospodářského vozu: čapa Morava 5 ◘ druh vinné révy: husí čapa Morava
● ten má čapi jag bogdáł Blatnička HO – dlouhé, tenké nohy; má čapu jak slon, gde já byh mu stačiła Luhačovicko – má dlouhé nohy; nebla tam aňi čapa Suchý BK – nikdo
→ dem. čapka II v. t.
→  čapisko n. (čapisko) augm. k 1: s tema špinavéma čapiskama mňe do luška neles! Horní Štěpánov PV
PSJČ; SSJČ
Či

čapa II f. (čapa)
kopka, např. sena: čapa Valašské Klobouky ZL
Či